Dělení povodní

Přirozené povodně

Za přirozenou povodeň označujeme povodeň, která je způsobená přírodními vlivy. Přirozené povodně můžeme dělit na zimní a jarní povodně zapříčiněné táním sněhu, případně v kombinaci s dešťovými srážkami (tento typ povodně se nejčastěji vyskytuje na podhorských tocích nebo i v nížinách velkých řek), letní povodně způsobené dlouhotrvajícími dešti (tento typ povodně se vyskytuje na všech tocích), letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (tzv. bleskové povodně), které většinou zasáhnou jen lokální území, úhrn srážek může být i přes 100 mm během pár hodin (tyto povodně se vyskytují na malých tocích), zimní povodně způsobené ledovými jevy (vyskytují se v takových úsecích toku, ve kterých může dojít k ledovému nápěchu nebo k ledové zácpě).

 

Zvláštní povodně

Za zvláštní povodeň označujeme povodeň způsobenou umělými vlivy. Tato povodeň může nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která mohou vzdouvat vodu, především při narušení tělesa vzdouvacího vodohospodářského díla a poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl. Vlastníci vodních děl mají povinnost vést technicko-bezpečnostní dohled nad vodními díly a tím zajistit dobrý technický stav vodního díla z hlediska stability, bezpečnosti a možných poruch.